Jednou, někdy Stejně za všechno poneseme odpovědnost. A ten papírový zámek, Krásný, ale věř mi, není to ono. A to, že v tobě ztrácím svou duši, A to, že věřím tvým slovům, A že tě miluji i nenávidím, Ale dýchám tebou. A napíšu o tobě krásný román, Ve kterém zůstanu s tebou, Kde tě nikomu nedám, Jsi můj, jen můj. A zatím není důležité, co bude potom, Není důležité, co bylo před námi, Nemusíme na nic myslet, Celý svět je teď jen pro nás. Jednou, Někdy, Možná tiše projdeš kolem, Východy a západy slunce, Nevzpomeneš si a odvrátíš pohled. Zapomeneš, že jsem v tobě ztrácela duši A věřila tvým slovům. Zapomeneš. Jenom já a tvůj stín.